Čeští lidé jsou typičtí tím, že jsou velmi často nespokojení. Uremcanost je taková typicky česká vlastnost. A také závistivost. Na co nejvíce Češi remcají? Samozřejmě na to, že jsou zde nízké platy a nízká životní úroveň. Je tomu skutečně tak? Máme se doopravdy tak špatně?
Podle výzkumů Českého statistického ústavu rozhodně ne. Česká republika představuje čtvrtou nejrychleji rostoucí ekonomiku Evropské unie
Máme se prostě dobře
Co všechno to obnáší?
- Zvyšuje se pravidelně minimální i průměrná mzda
- Výrazně klesá nezaměstnanost, takže v současné době je nabídka i vyšší než poptávka
- Roste životní úroveň obyvatelstva
Co z toho plyne? Asi bychom se nad sebou měli trochu zamyslet a měli bychom být vděčni za to, že jsme na tom tak dobře. Rozhodně to neplatí o ostatních státech Evropské unie z bývalého východního bloku.
Samozřejmě rychlý nárůst ekonomiky může představovat určitá rizika. Jedním z nich je rozhodně riziko, že prostě usneme na vavřínech. Když se nedaří, člověk je obecně více ostražitý a v pozoru, v dobách komfortu a blahobytu mu přijdou samozřejmé věci, které samozřejmé nejsou ani trochu. Na toto je rozhodně třeba dát si pozor.
Také mnoho úspěšných ekonomických projektů se podařilo zrealizovat prostě proto, že jsme levní. S nárůstem životní úrovně a prosperity ovšem už nejsme pro zahraniční podnikatele tak zajímaví, nejsme s to nabídnout tak nízkou cenu, jak na ni dosud byli zvyklí, což může vést ke ztrátě mnoha důležitých zahraničních obchodních klientů. Toto je ovšem jen hypotéza. V současné době si vedeme skutečně velice dobře, což je jistě dobře.
Opravdu je nejvyšší čas stěžovat si na něco úplně jiného. Nebo snad ještě něco lepšího. Prostě vnímat svět podstatně pozitivněji, což mají mnozí čeští občané poměrně problém.