Velryby nás snad nikdy nepřestanou překvapovat. Hned to první, co se musí uvést na pravou míru je to, že velryba není ryba. Každý přeci ze školy ví, že velryby jsou savci. V moři dokonce nemají ani žádného blízkého příbuzného. Ryby do okruhu jejich rodiny nepatří.
· Je docela překvapující, že jejich nejbližšími příbuznými jsou hroši.
· Před milióny let žili totiž kytovci na souši.
· Tělo měli pokryté srstí, měli ušní boltce a chodili po čtyřech.
Vypadá to jako nesmysl? Kdepak. Vědci tuto skutečnost dávno prokázali. Když jim na souši docházela potrava, začínali ji hledat v moři. Příroda je čím dál více vodnímu životu uzpůsobovala, až je poslala do moří a oceánů natrvalo. Nohy jim zakrněly a po srsti zůstalo jen několik vousů. Kytovce můžeme rozdělit podle zubů.
a) Mající zuby– hlavní potravou jsou ryby, chobotnice a další mořští živočichové.
b) Nemající zuby– tento druh velryb má jen rohovinové pláty. Živí se tedy drobnými rybkami, rybím potěrem a korýši.
Mezi velrybovité patří
– velryba grónská
– velryba černá
– velryba jižní.
Tyto velryby se řadí mezi bezzubé.
Proč má velryba na hlavě vodotrysk?
Ačkoliv žijí tito živočichové pod vodou, nemají žábry, ale plíce. Proto musejí v pravidelných intervalech vyplavat na povrch, aby vydechli oxid uhličitý a nadechli se čerstvého vzduchu. K tomu mají zajímavě uzpůsobené nozdry. Jsou na vrcholu jejich hlavy. Je to ta klasická fontána, kterou předvádějí velryby užaslým suchozemským divákům. Je to horký vzduch, který se chladem přemění na kapky vody.
· Samice velryb je březí deset měsíců až jeden rok.
· Pak porodí většinou jen jedno mládě.
· Hned ho postrkuje nad hladinu, aby se mohlo nadechnout.
Ze tří uvedených velryb je největší velryba grónská, která dosahuje délky až dvaceti metrů a hmotnosti padesáti tun. Její velká hlava zaujímá skoro polovinu délky těla.